Koho kontroluje finanční úřad nejčastěji?

Finanční úřady provádí kontroly cíleně, nejčastěji u daňových subjektů, u kterých dochází k úmyslným daňovým únikům nebo existují určité signály, že by k únikům mohlo dojít.

Kolik let zpětně kontroluje finanční úřad?

Může mě finanční úřad kontrolovat i zpětně? Správce daně se na vás může zaměřit i zpětně, a to v rozsahu až tři roky zpátky. Teoreticky se tak může stát, že na vás v roce 2023 přijde daňová kontrola týkající se roku 2020, a to i pokud už jste mezitím třeba podnikat přestali.

Co může kontrolovat finanční úřad?

Na co má právo finanční úřad

V průběhu kontroly je oprávněn si vyžádat různé dokumenty, které pak používá jako důkazní prostředky k ověření plnění daňových povinností kontrolovaného subjektu. Zejména se jedná o účetnictví, ale mohou jimi být i smlouvy apod. Správce daně může dále provádět i tzv. místní šetření.

Jak podat podnět ke kontrole na finanční úřad?

Podání do konkrétních řízení lze učinit u příslušného orgánu Finanční správy písemně (poštou nebo osobně na podatelně), ústně do protokolu – viz kontakty, e-mailem na e-mailovou adresu příslušného orgánu finanční správy za podmínky, že podání bude do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno zákonným způsobem a dále datovou …

Kolik let zpět může finanční úřad doměřit daň?

Správce daně může vyměřit či doměřit daň po tři roky od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období (např. daň z převodu nemovitostí). Výjimečně může být daň doměřena za deset let zpětně.

Jak dlouho může finanční úřad kontrolovat?

Jaké jsou lhůty pro daňovou kontrolu

Daňová kontrola je zpravidla prováděna zpětně a může být zahájena po dobu, kdy je možné daň doměřit. Lhůta tedy činí zpravidla tři roky od konce lhůty pro podání přiznání, může ale být prodloužena některými úkony správce či poplatníka.

Co když jsem nepodal daňové přiznání?

Co se stane, když přiznání nepodáte

Jestliže se vás daňové přiznání týká, a i přesto jej vůbec nepodáte, počítejte s tím, že vás k podání přiznání finanční úřad vyzve. Ve výzvě vám určí i náhradní termín. Pokud svou povinnost přesto nesplníte, hrozí vám pokuta až 300 tisíc korun.

Jak se bránit proti daňové kontrole?

Pokud provádíte kontrolu bez asistence odborníka a máte dojem, že správce daně překračuje své pravomoce, má daňový subjekt určité nástroje, jak se bránit. Univerzálním prostředkem obrany je podání stížnosti ve smyslu § 261 DŘ proti postupu úřední osoby.

Jaká částka se nemusí danit?

Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí podávat přiznání k dani z příjmu za všech okolností. Pokud je roční příjem OSVČ pod 15 tisíc korun, případně méně než 6 tisíc, má-li výdělky i ze zaměstnání, daně přiznávat nemusí.

Kdy danit vedlejší příjem?

Příležitostné ostatní příjmy, které ve zdaňovacím období nepřevýší limit 30 000 korun, není třeba danit. Jsou od daně osvobozené. Ale není příjem jako příjem. Není pravdou, že jakýkoliv příjem do limitu 30 000 korun je od daně z příjmů osvobozený.

Jak casto chodi danova kontrola?

V Praze 2 přijde kontrola z finančního úřadu průměrně jednou za 373 let, v Přelouči jednou za 316 let. Vyplývá to z údajů o kontrolách za loňský rok, které LN získaly z Generálního finančního ředitelství.

Kdo je osvobozen od dani?

Od daní jsou každoročně osvobozeny příjmy podle § 10 odst. 3) zákona 568/1992 Sb a příjmy podle paragrafu 4 zákona. Jedná se například výdělky z příležitostné činnosti, výhry z loterií a sázek do milionu korun, příjmy z pojištění majetku, z nabytí vlastnického práva k pozemku (ze zřízení věcného břemene) a podobně.

Co nepatří do příjmů?

Do příjmů se naopak nepočítá rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory, zvýšení důchodu pro bezmocnost, stipendium při soustavné přípravě na budoucí povolání, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky …

Kdy je samostatná činnost vedlejší?

Samostatná výdělečná činnost se dle § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce: vykonávala zaměstnání, Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.

Jak přejít na vedlejší činnost?

Přerušení hlavní činnosti a přechod na vedlejší činnost byste měli oznámit živnostenskému úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. I přesto, že je možné na živnostenském úřadě provést tyto změny najednou, doporučuje se provést je individuálně, abyste měli jistotu, že opravdu dojde ke změně.

Co je nesamostatná výdělečná činnost?

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je termín používaný v českých zákonech o dani z příjmů, o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění pro takovou fyzickou osobu, která má příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti.

Kdy se jedná o vedlejší činnost?

Jedná se o nejmenší možnou částku, kterou odvádí každý živnostník podnikající na hlavní činnost, a pro rok 2022 jde o 2841 Kč (sociální pojištění) a 2627 Kč (zdravotní). Oproti tomu vedlejší činnost můžete vykonávat tehdy, když zdravotní a sociální pojištění platíte z jiné výdělečné činnosti.

Jak danit vedlejší činnost?

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podat daňové přiznání. Podobně jako u hlavní činnosti daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Máte na výběr, jestli se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál.